Nás druhý den jsme začali jízdou metrem az samy jih Manhattanu, přesněji do přístaviště lodi vyrazejicich k Soše Svobody a na Elis Island.
Poučení vystrahou z průvodce jsme ma místo dorazili ještě před devátou a vystali jen asi 10 min frontu na lístky. A za chvili už jsme kráčeli k naší lodi, před ni jsme se ale museli podrobit prohlídce za jakou by se nestydelo ani nejpřísněji střežené letiště.
Pak už to bylo raz na raz, nasoukali jsme se na loď a vyrazili směr Liberty island. Socha je docela velká (cca 100m i s podstavcem) a jde vidět už z dálky. Prohodili jsme par slov o tom jaké to muselo byt před 100-120 lety když sem připlouvaly parníky plne uprchlíků z Evropy.
Ostrov jako takový jsme prošli docela rychle a další lodi smerovali k Elis island, kde byli všichni přistěhovalci posdrobovani zdravotním prohlídkám před vstupem do USA. Je to pěkně muzeum, ale škoda ze nedavna bouře poškodila vrchní patro s autentickými scénami z te doby.
Sešli jsme do přízemí a zamířili do místnosti s registrem přistěhovalců.
Kacka neváhala a v přízemí si začala hledat nějaké Chlopciky, našla několik, ale Pavlosek ani jeden.
Kacka neváhala a v přízemí si začala hledat nějaké Chlopciky, našla několik, ale Pavlosek ani jeden.
Z ostrova jsme se nechali lodi přivézt zpět do přístavu a pokračovali do nedalekého muzea historie Amerických Indianu. Tady by se tatkovi moc líbilo. Maji tu sbirky předmětů a oblečení jak severoamerických tak jihoamerických indiánů.
Z muzea jsme zamíří dal do finanční čtvrti k Wall street a NYSE. Všude same vysoké. Budovu a mezi nimi se krčil Trinity church, který kdysi býval nejvetsi stavbou v okolí. Další naše cesta vedla k Groud Zero a 9/11 memorial. Zatím je to jer díra v zemi ale usilovně už pracujou na stavbě nového mrakodrapu.
Pak jsme se otocili a vyrazili na opacnou stanu ostrova, prozkoumat Brooklyn bridge.
Uz zdalky jsme si jej fotili, ale nepodarilo se nam na nej dostat. Je ted v oprave a vchod pro pesi byl zakazan. No skoda, Kacka uz stejne zacala hlasite protestovat, ze ma hlad a, ze nohy uz ji taky dlouho neunesou. Navnadil jsem ji vidinou asijske kuchyne a vyrazili jsme smer "China town." Podle Tripadvisoru jsme lehce nasli jednu z velmi dobre hodnocenych jidelen pro mistni asiaty :-) Normalni turista by ji asi nenasel. Je v zapadsle ulicce a jeden z komentaru v tripadvisoru rikal, ze jde jednu z nejzapadlejsich der ve meste, ale s nejlepsimi domacimi knedlicky a nudlemi. A meli pravdu. Kacka si dala mistni variantu na Pad Thai a ja podnikovou specilitu v podobe velke polevky se vsim moznym :-)
Uz zdalky jsme si jej fotili, ale nepodarilo se nam na nej dostat. Je ted v oprave a vchod pro pesi byl zakazan. No skoda, Kacka uz stejne zacala hlasite protestovat, ze ma hlad a, ze nohy uz ji taky dlouho neunesou. Navnadil jsem ji vidinou asijske kuchyne a vyrazili jsme smer "China town." Podle Tripadvisoru jsme lehce nasli jednu z velmi dobre hodnocenych jidelen pro mistni asiaty :-) Normalni turista by ji asi nenasel. Je v zapadsle ulicce a jeden z komentaru v tripadvisoru rikal, ze jde jednu z nejzapadlejsich der ve meste, ale s nejlepsimi domacimi knedlicky a nudlemi. A meli pravdu. Kacka si dala mistni variantu na Pad Thai a ja podnikovou specilitu v podobe velke polevky se vsim moznym :-)
S nacpanymi brichy jsme se vydali k nejblizsi stanici metra, a po ceste se jeste zastavili v jednou cinskem "supermarketu" doplit nase domaci zasoby asijskeho koreni. Takze Kacka nemohla odejit bez nejakeho toho Chilli.
Domu, tedy k Doris jsme dorazili po devate hodine a zmozeni dnem usli za rytmu hispanske pop music linouci se ze dvora.
Žádné komentáře:
Okomentovat