neděle 4. května 2014

Metropolitni muzeum

Takže po prvotnich eskapadach vpuštěni do muzea. Nejtěžší bylo, si vybrat, co chceme vidět. Spis jsme to nějak nechali osudu...a viděli odvseho trochu...brnění, čínskou kaligrafií, umění Oceánie, sarkofaky...moc hezké bylo, ze v každé sekci byl alespoň jedna kompletní výstava. Rozuměj - cely pokoj benátského kupce, středověká ložnice ze zámku. Jako by je někdo vypreparoval z italského, rakouského... Zámku a kompletně přenesl tam. Další byla třeba japonská zahrada, terakotový palac z doby mughalu....ale asi nejuzasnejsi byla egyptská sekce. Jedna obrovská hala byla věnována chrámu, který byl přivezen z Egypta a taky vnitrek hrobky včetně všeho, co se tam našlo.



Proste jste najednou vešli do toho konkrétního místa tisíce km vzdáleného (pro malo zdatne v představivosti - jako obývaly a kuchyně v Ikea - včetně celého zařízení a serepeticek). Trošku zklamání bylo uzavření cele americké sekce kvůli nějaké snobarne, co se tambude zítra konat. Ale tak člověk nemůže mít všechno. Škoda, ze nám nefungovalo vevnitř Endomondo, protože by me zajímalo, kolik km jsme tam nachodili


Pak jsme ještě našli kesku v centrál parku, dali svacinu na lavičce pod deštníkem, prosli další třetinu parku a byli zmaceni příchozí bouřkou, před kterou jsme se ukryli v blízkém indickém bistru (no blízkém - pouhé 4 bloky). Cestu domu si opět nepamatují, ale ta večerní sprcha me stala všechny sily. Myslim, ze mamnohy az v krku...

sobota 3. května 2014

Sobotni central park

Jako spravni Newyorcane jsme se pri sobotnim dopoledni vypravili do Central parku, at se nadychame trosku cerstveho vzduchu:-) a typicke atmosfery. Bylo to asi jeste americtejsi nez jsme cekali, nebot hned u vstupu se na parkove silnici (ano silnice - jeden pruh pro chodce a bezce, jeden pro cyklisty x2 nebot jsou dva smery, takze vlastne ctyrproudovka) vinul nekonecny had lidi Behu proti rakovine (nebo neco podobneho), kteremuzto jsme se v ramci zachovani klidne soboty za kazdou cenu snazili vyhnout. 





Jiste vas tedy neprekvapi, ze jsme se po usilovne pulhodine obchazeni, propletani detskym hristem (oplocene a s jedinym vychodem) ocitli primo v jejich cili s nejvetsi moznou koncentraci lidi:-) Moc jsme tomu nerozumeli, ale medaili mel kazdy druhy, asi se to davalo za ucast ne vyhru...
Park je opravdu velky, hodne hezkych mist, ale klidu se moc nedostavalo, koncentrace lidi asi jako na vaclavaku. Verim ale, ze pro mistni je to trosku oaza klidu a pohody. Najdete tu co si vzpomenete...jezero s lodickama, 12 hrist na baseball, oplocena klidna mista, kde je zakazany jakykoli sport a prodej (asi jako tiche kupe v pendolinu), bazen - jeste nenapusten, fontana, bezecka trasa kolem 1. rezervoaru pitne vody v NY....nicmene, i kdyz jste uprostred, stale jeste slysite projizdejici auta a hluk okoli.
Dalsi zastavkou bylo Metropolitni muzeum.




Opet by pro nas nemela byt prekvapenim bezpecnostni kontrola. K nasi smule byla - pro zmenu bylo zakazane jidlo, takze ty dve housky a syr, co jsme meli v batohu nebyli vpusteny na pudu muzea. No nebyli bychom to spravni cesi, kdybychom hezky jako ostatni ovecky sli to jidlo vyhodit. (padl i navrh ho snist, ale prave jsme meli po obede). takze jsme stravili dalsi pul hodiny cestou zpet do park, kde premek hledal adekvatni misto pro ukryti jidla...nasel, ukryl, odesel... a ja mezitim trnulam, at ho nekdo nenahlasi jako podezdrelou osobu, co nekde nechava opustene zavazadlo. Neb vsude jsou varovani: COKOLI PODEZDRELEHO NAHLASTE! 
A pokracovani priste, nebot musime jit, nasich 30 min v Macdonaldu, ktere jsou povolene na konzumaci jidla prave vyprselo...

Druhy den v NY aneb uchodil jsem Kacku malem k smrti

Nás druhý den jsme začali jízdou metrem az samy jih Manhattanu, přesněji do přístaviště lodi vyrazejicich k Soše Svobody a na Elis Island.
Poučení vystrahou z průvodce jsme ma místo dorazili ještě před devátou a vystali jen asi 10 min frontu na lístky. A za chvili už jsme kráčeli k naší lodi, před ni jsme se ale museli podrobit prohlídce za jakou by se nestydelo ani nejpřísněji střežené letiště.
Pak už to bylo raz na raz, nasoukali jsme se na loď a vyrazili směr Liberty island. Socha je docela velká (cca 100m i s podstavcem) a jde vidět už z dálky. Prohodili jsme par slov o tom jaké to muselo byt před 100-120 lety když sem připlouvaly parníky plne uprchlíků z Evropy.


Ostrov jako takový jsme prošli docela rychle a další lodi smerovali k Elis island, kde byli všichni přistěhovalci posdrobovani zdravotním prohlídkám před vstupem do USA. Je to pěkně muzeum, ale škoda ze nedavna bouře poškodila vrchní patro s autentickými scénami z te doby.
Sešli jsme do přízemí a zamířili do místnosti s registrem přistěhovalců.
Kacka neváhala a v přízemí si začala hledat nějaké Chlopciky, našla několik, ale Pavlosek ani jeden.
Z ostrova jsme se nechali lodi přivézt zpět do přístavu a pokračovali do nedalekého muzea historie Amerických Indianu. Tady by se tatkovi moc líbilo. Maji tu sbirky předmětů a oblečení jak severoamerických tak jihoamerických indiánů. 



Z muzea jsme zamíří dal do finanční čtvrti k Wall street a NYSE. Všude same vysoké. Budovu a mezi nimi se krčil Trinity church, který kdysi býval nejvetsi stavbou v okolí. Další naše cesta vedla k Groud Zero a 9/11 memorial. Zatím je to jer díra v zemi ale usilovně už pracujou na stavbě nového mrakodrapu.
Pak jsme se otocili a vyrazili na opacnou stanu ostrova, prozkoumat Brooklyn bridge.



Uz zdalky jsme si jej fotili, ale nepodarilo se nam na nej dostat. Je ted v oprave a vchod pro pesi byl zakazan. No skoda, Kacka uz stejne zacala hlasite protestovat, ze ma hlad a, ze nohy uz ji taky dlouho neunesou. Navnadil jsem ji vidinou asijske kuchyne a vyrazili jsme smer "China town."  Podle Tripadvisoru jsme lehce nasli jednu z velmi dobre hodnocenych jidelen pro mistni asiaty :-) Normalni turista by ji asi nenasel. Je v zapadsle ulicce a jeden z komentaru v tripadvisoru rikal, ze jde jednu z nejzapadlejsich der  ve meste, ale s nejlepsimi domacimi knedlicky a nudlemi. A meli pravdu. Kacka si dala mistni variantu na Pad Thai a ja podnikovou specilitu v podobe velke polevky se vsim moznym :-)





S nacpanymi brichy jsme se vydali k nejblizsi stanici metra, a po ceste se jeste zastavili v jednou cinskem "supermarketu" doplit nase domaci zasoby asijskeho koreni. Takze Kacka nemohla odejit bez nejakeho toho Chilli.
Domu, tedy k Doris jsme dorazili po devate hodine  a zmozeni dnem usli za rytmu hispanske pop music linouci se ze dvora.  

Prvni odpoledne v NY

V Londyne jsme rano bezproblemove  odletěli, jedinou komplikaci bylo kafe u Starbucs, kde ještě nepochopili, jak ma espresso vypadat a tak nam naservirovali pullitrovy odvar z ponožek...
Let trval jen něco pres 8 hodin, skoro nic jsme nestihli☺.
Musím ještě opravit předchozí publikované info o Lebkounovi. Hostel nakonec koupelnu mel- takovou tu umelohmotnou jako motelu formule, ale svůj účel splnila☺. Taky napalube bylo jídlo a servirovali dokonce alkohol. Ja si dala Heineken, pak pivo došlo, takjsem pokračovala bílým vínem. Přemek zvolil whiskey. Jedinou vadou na kráse tak bylo ovládání filmu v hindu, které neslo přepnout. Noa to, ze jsme nesedeli vedle sebe.
Přiletěli jsme na čas 13:40 na letiště JFK. Hladce jsme prošli imigracnim i hranicema, zavazadla na nás už čekala.  Pak jsme se vydali na dlouhou cestu nadruhjou stranu NY. Nejdříve skytrainem a pak metrem. Nemůžu říci, ze by metro bylo nějaké hnusne, spinave, nebo vypadalo nebezpečné - do tech casti jsme asi nedojeli. Jen je takové starší. Jízda nám trvala tak 1:40 a pak jsme vystoupili naseveru Manhatnu na hranici s Harlemem. A ted už se to těžko popisuje. Jako kdybychom se na jednou ocitli ve druhem světě - hispanci a černoši, taková neuvěřitelná směska. Pak mi zase připadalo, ze jsme na v nějakém chudém španělském městě - všichni na ulici ... Prodávají,sedí,hrajou domino, vyhrávají latinskoamerické rytmy, všichni přecházejí ze španělštiny do aj a naopak. Velmi nerada, ale musím opravdu použít to zprofanovane sousloví tavicí kotlík - opravdu to místní smesku vystihuje. Není tu vyloženě nepořádek,ale jako v západním světě si taky nepripadate. Popelnice nemají, všude jsou pytle s odpadky čekající na popelare. Domy, chodniky vypadají docela slušné,ale opravu už by potřebovali. Uvnitř ještě nutneji☺ 



K večeru jsme se ještě prošli místní čtvrti a všechno to vstřebávali. Taky parkem az k rece Hudson. A pak jsme padli za vlast.

Posted via Blogaway

čtvrtek 1. května 2014

Konecne na palube

Konecne na palube, po dalsi sekuritni prohlidce a mensiho zadrhele se zavazadly (holt dnes ty IS nejsou co byvaly) jsme na ceste do NY.